Čas neúprosně dopisuje dlouhou kapitolu vlakového provozu ve střezimířské železniční stanici Střezimíř. První vlak na císařské dráze Františka Josefa zahoukal v tehdejší stanici Stupčice v roce 1870. Stanice měla dvě koleje. Až v roce 1894 byla postavena současná staniční budova. Mnozí si jistě pamatují i točnu, která stávala naproti staniční budově přes kolejiště v místech, kde je nyní „remíza“ pro železniční jeřáb. Na točně se otáčely parní lokomotivy, které pomáhaly tlačit vagóny do kopce.

Raritou tohoto nádraží je právě jeho nadmořská výška. Se svými bezmála šesti sty metry nad mořem je to nejvýše položená stanice na trati z Prahy do Lince. Troufám si říci, že železniční stanice Střezimíř spolu s mohutným skalním zářezem je nejkrásnějším nádražím na celé trati z Prahy do Českých Budějovic. Neodmyslitelnou dominantou je i klenutý kamenný silniční most, se kterým stále nevíme, jak to nakonec dopadne. Co ale dnes už víme jistě je, že 1.dubna 2022 zahouká na střezimířském nádraží vlak poslední …

Všem současným i minulým zaměstnancům dráhy, místním i přespolním, každodenním i příležitostným cestujícím, „pochodníkům“ legendární „Prčice“, vyznavačům bílé stopy, starousedlíkům i chalupářům, dětem i študákům, fandům železnice, by přišlo jistě obrovsky líto, kdybychom se s vlakovým provozem v železniční stanici Střezimíř důstojně nerozloučili.

Proto obec Střezimíř, Mikroregion Voticko, spolek Železnice Česká Sibiř spolu s ČD a dalšími partnery připravují na 26. března 2022 okázalou slavnost, která by měla všem v mysli i u srdce zůstat jako milá připomínka na leckdy pohnutou historii železničního provozu na střezimířském nádraží. A až vznešená „Šlechtična“ zahouká při odjezdu naposled, tak to nekončí – jen čas začne psát novou kapitolu…

Autor článku: Miloš Jelínek